Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem ztratil iluze a rozhodl se dát svůj hlas komunistům

6. 06. 2012 12:20:03
Moje názory byly vždy zaměřeny pravicově, myšlenky lze vysledovat v mých předchozích článcích. Nežiji si špatně. Mám vše, co potřebuji, pracuji i podnikám. Přesto všechno dám příště svůj hlas komunistům. Proč?

Měl jsem prostě smůlu. Nebo možná i štěstí. Osobně jsem v uplynulé době několikrát narazil na tvrdou realitu dnešní doby, která si žádá nejen schopnosti a dovednosti, ale bohužel především tvrdé lokty a dobré kontakty. A pokud se postavíte těm, jejichž jména se nesmí vyslovit, případně jejich dobrým známým, máte o problém postaráno. Ve spojení s obecným pocitem ze současného stavu společnosti, není daleko k následující úvaze.

Znáte-li v současné době ty správné lidi, máte vyhráno. Nemusíte umět vůbec nic, nemusíte této zemi přinášet nic pozitivního, nemusíte vytvářet nové hodnoty. Často dokonce naopak. Stačí jen, abyste měli dobrý žaludek a nulové zábrany. Pokud jste navíc chytli příležitost pevně do rukou a dokázali se jakýmkoli způsobem prosadit v oboru, který je na podobné lidi přímo napojen, jste král. Chod této země, krajů a obcí, nepřímo řídí podobné figurky. Ty, o které by si v běžném životě většina slušných lidí neutřela ani nos, přesto z nich jde určitý strach a jejich moc roste úměrně s množstvím vysátých veřejných financí. Díky dlouhodobé politice neustálých změn, opatření a úspor, toto vše přehlížíme a tolerujeme, každý se stará v první řadě o to, aby sám přežil s co největším úspěchem a jeho životní úroveň neklesla. Vlastně je nám jedno, kdo nám vládne, jde nám jen o to, aby to co možná nejméně bolelo. Záměrné a účelové propojení politiky a podnikání, s často neprůhledným vlastnictvím, někdy pro změnu naopak s ani již vlastnictvím netajeným, nám nevadí.

Z České republiky se, v určitých sférách, opět, pomalu ale jistě, stává stát bez jistoty základní spravedlnosti, s ovlivnitelnou policií, justicí a závislými úřady, to vše v případě potřeby kryto z nejvyšších míst. Trochu jinak, než v časech předrevolučních, možná však o to hůře. Záleží na tom, kdo je zrovna vaším soupeřem. Nepřeháním, nestraším, zažil jsem.

Veřejně sledujeme mocenské boje, které probíhají na všech frontách, liší se jen použité zbraně, síla a ti, kteří konkrétní bojovníky ovládají. Vybíráme si své favority, kterým fandíme a neuvědomujeme si, že jsme svědky divadla, kde je scénář a výsledek dopředu pevně daný. Boje střídají informace o úspěšně uzavřených obchodech a zadaných veřejných zakázkách. S periodickou přesností přichází vždy následně odhalení již ničím a nikoho nepřekvapujících zlodějen. Protekce, lobbování, korupce. Tři termíny, které se dostaly do každodenního slovníku a jejich význam se stal běžným, opomíjeným, prostě něčím, s čím se automaticky počítá. Všechna ta špína se schovává za pozlátko demokracie, svobody a dostatku čehokoli, nač si vzpomeneme.

To vše zmizí v okamžiku, kdy se náhodou ocitneme tváří v tvář těm, kteří si nenechají zasahovat do svých nitek, vedoucích ke skutečné moci a vlivu. Ve chvíli, kdy jim zasáhneme do jejich plánů, pocítíme se vší silou, že pseudodemokracii lze snadno kombinovat s diktaturou, dle momentální potřeby. V čem se to tedy liší od minulého režimu? Pocit bezmoci je nakonec vždy stejný.

Dostali jsme se k úplnému morálnímu dnu, tedy alespoň doufám. Doufám, že už nemůže být hůře. Vadí mi, že veškeré podstatnější dění v této zemi, je ve skutečnosti ovládáno a kontrolováno těmi, kteří k tomu nemají absolutně žádnou pravomoc. Vadí mi, že vše, co je zde činěno, je tak činěno jen s vidinou vlastního zisku. Vadí mi, že se politici k tomuto bez skrupulí propůjčují. Vadí mi, že z nás veřejně dělají idioty.

S ohledem na toto se vší vážností říkám, že ač pravicového smýšlení, budu volit komunisty. Jako výraz nejvyššího opovržení s touto společností, která si díky své lhostejnosti nezaslouží nic lepšího, než zopakovat historii a znovu dostat šanci poučit se z předchozích chyb. Jako demonstraci toho, jak lze donutit k zoufalým a zdánlivě nelogickým krokům i ty, kteří nad budoucností doposud přemýšleli.

Autor: Jiří Hadaš | středa 6.6.2012 12:20 | karma článku: 47.57 | přečteno: 16283x


Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Libor Čermák

S čím, kdo zachází, tím také schází, pí Merkelová

Paní Merkelová se nechala slyšet, že odsun Němců ze střední a východní Evropy byl prý neospraveditelný. A jak se tedy s Němcemi mělo zacházet, když tak celou 2. světovou válku zacházeli oni s námi?

21.6.2018 v 5:46 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 92 |

Přemysl Čech

I chléb úředníka ve státní správě o dvou kůrkách je

Co by asi asi říkali ti cizáčtí přicestovalci do našich polistopadových luhů a hájů, kdyby zjistili, jaká je pravda o "prestiži" úředníka ve státní správě. A s kým asi navazovali novodobou "družbu" ti všichni různí stážisté

21.6.2018 v 3:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 114 | Diskuse

Jan Dvořák

Velké nulové zklamání - Pražská kavárna a umělecké kruhy zaspaly (otevřené prohlášení)

Vážená pražská kavárno a umělečtí instalatéři! V úterý jsem zažil jedno z nejbrutálnějších zklamání v životě, z něhož se budu těžko vzpamatovávat, pokud se o to nezasloužíte vy.

20.6.2018 v 8:31 | Karma článku: 27.07 | Přečteno: 2328 | Diskuse

Jan Dvořák

Česká televize přišla zase pozdě!

I když jsem si předsevzal, že do ČT se navážet nebudu, protože povinný poplatek veřejnoprávnosti bohatě zúročím hodnotnými zážitky na jiných kanálech, mlčet přesto nemůžu!

19.6.2018 v 19:11 | Karma článku: 33.03 | Přečteno: 4325 | Diskuse

Patrik Manev

Komunismus ve vládě se nerovná demokracii v ulicích.

Miloš Zeman byl v sobotu 21.4.2018 na desátém sjezdu KSČM v Nymburce. Členové strany nemají problém s oslovováním soudruhu mezi sebou. Prezident si přeje, aby se strana podílela na vytvoření koaliční vlády. Máme se čeho obávat?

19.6.2018 v 15:40 | Karma článku: 18.31 | Přečteno: 364 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3539
Místo: Ústecký kraj. Aktuálně podporované politické myšlenky: pravicové. Charakteristika: názory nestavím jen na společensky pozitivně přijímaných myšlenkách. Kritici nechť kritizují, souhlasící ať souhlasí... z obojího se dá dobře poučit. Změna tohoto názoru je vyhrazena.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.